Tváře nové i ty osvědčené, nástroje klasické i nové (pan učitel Kolařík předvedl se svým synem „Handpany“ – nástroj z roku 1997), a všemu panující nádherná atmosféra v zaplněném Koncertním sále ZUŠ Habrmanova.
Na programu bylo 16 čísel a všechny originální, někteří měli dokonce vlastní aranže. Rodina Drnovských a Kroupova vystoupila hned 2x, snažily se i babičky a dědečkové. Vřelé přijetí a ocenění se vysloužily rodiny Landova, Práškova, Koutníkova, Weinerova, Wertzova, Bury, Kopecká, Meclova, Fialova, i sedmičlenná kapela Steinerova, která hrála letos poprvé. O důstojné zakončení večera se postaral V. Kašlík na klávesy se svým otcem K. Kašlíkem na tenor saxofon.
Po hodinovém programu se posluchači rozešli až po upozornění průvodkyně večera Jindřišky Steinerové „Už víc neumíme!“.
Opět se ukázalo se, že hudba napříč generacemi lidi spojuje, umocňuje porozumění a lásku.